Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím

Budoucnost patří zeleným střechám

Zelené střechy dnes ve městech (a nejen tam) rostou jako houby po dešti. U nových administrativních budov patří střešní zahrada k dobrému tónu, ať už je určená přímo pro pobyt nebo jen pro pohled z oken kanceláří. Zelené střechy nachází své uplatnění stále častěji také u rodinných či bytových domů. Své místo mají i u staveb, které se snaží co nejvíce splynout s okolní přírodou. Uvažujete o tom, zda je zelená střecha vhodné řešení i pro vás? Pojďte nahlédnout pod pokličku.

 

Několik dobrých důvodů

Prvotním impulzem pro vybudování střešní zahrady je většinou touha po atraktivním řešení venkovního prostředí a často také snaha přiblížit se přírodě. Zapojením střech lze rozšířit obytný prostor budovy a vytvořit místo pro relax a k potěše oka. Zelená střecha nepochybně zvyšuje estetickou hodnotu stavby. Hlavním přínosem zelených střech je ovšem jejich pozitivní vliv na mikroklima. Střešní ozelenění funguje jako tepelná izolace. V zimě omezuje tepelné ztráty a v létě chrání budovy proti přehřívání. Mimo to zelené střechy zadržují srážkovou vodu a zpomalují její odtok do kanalizace. Rostliny produkují kyslík, snižují prašnost, lákají hmyz... Zkrátka vnáší do města i na venkov život.

Typy střešních zahrad

Střešní zahrada je široký pojem, který zahrnuje nejrůznější typy vegetace. Rozhodujícím kritériem je mocnost pěstebního substrátu. Podle tloušťky vegetační nosné vrstvy rozlišujeme střešní zahrady na intenzivní – s větší vrstvou substrátu a extenzivní – s menší vrstvou substrátu. Samozřejmě čím je vrstva substrátu silnější, tím větší nároky klade na konstrukci stavby a nosnost střechy. Roli hrají samozřejmě i další kritéria jako je např. sklon střechy či její orientace vůči světovým stranám. Ozelenit je dnes možné prakticky cokoli, včetně vertikálních stěn. Vždy je to otázka nákladů a následné péče, bez které se žádná zahrada neobejde.

Nezbytný sklon

I zdánlivě plochá střecha musí mít alespoň minimální spád, aby byla dobře odvodněná. Doporučený minimální sklon je 2%. Na druhou stranu u příliš prudkých střech hrozí riziko sesouvání substrátu. Proto musí být substrát zajištěn proti sesunutí. A to už u střech se sklonem větším jak 15°. Jako zábrana se používají nejrůznější technické prvky jako protiskluzové prahy, prostorové mříže aj. Musí být vždy dobře ukotveny. Dejte ale pozor, aby kotvící prvky nenarušily hydroizolační vrstvu střechy!

Plochá střecha

Jak tedy založit zelenou střechu? Vše projdeme krok za krokem na příkladu nejjednodušší ploché střechy s extenzivní vegetací. Vegetační souvrství se klade na hydroizolační vrstvu. Pokud je to možné, proveďte nejprve zátopovou zkoušku, abyste zjistili, zda hydroizolace opravdu dokonale těsní. Hydroizolační vrstvu pak překryjte separační rohoží, která zabrání poškození hydroizolace. Na ochrannou rohož položte drenážní vrstvu. Jejím úkolem je akumulovat a odvádět přebytečnou vodu. Můžete použít sypké materiály jako je štěrk, láva, kezamzit, drcená cihla, struska. Nebo sáhněte po drenážních rohožích či deskách. Můžete použít také nopovou fólii (s výškou nopu alespoň 20 mm). Zvolený materiál v žádném případě nesmí obsahovat látky škodlivé pro rostliny. Drenážní vrstvu překryjte vrstvou filtrační. Nejvhodnější jsou speciální geotextilie. Filtrační vrstva je propustná pro vodu, ale zabraňuje vyplavování drobných částic substrátu do drenážní vrstvy. Na závěr rovnoměrně rozprostřeme vhodný substrát – tedy vegetační vrstvu.

Správný substrát

Aby rostliny dobře prospívaly, musí vybraný substrát odpovídat zvolenému typu ozelenění a splňovat přísné podmínky. Důležitá je zejména objemová hmotnost substrátu – nesmí příliš zatěžovat konstrukci. Dalším sledovaným kritériem je dostatečná stabilita struktury. Substrát nesmí příliš sesedat a musí dobře odolávat větrné i vodní erozi. Substrát musí být dostatečně provzdušněný a propustný pro vodu. Substrát by měl být pokud možno bezplevelný. Obsah živin v substrátu (zvláště u extenzivních zelených střech) by měl být spíše nižší. Běžná ornice je pro zelené střechy nevhodná, protože obsahuje vysoký podíl jílových částic, které zanášejí drenážní vrstvu. Zejména pokud chcete ozelenit větší plochy ve velkých výškách, vyberte si substrát určený přímo pro střešní zahrady. Jedná se o směsi na bázi lávy, pemzy či jiných pórovitých materiálů, které lze pomocí silocisteren vyfoukat přímo na střechu.

Nejen rozchodníky

Střešní zahrady nejsou zdaleka jen rozchodníky, i když ty jsou v extrémních podmínkách extenzivních střech velmi vděčné a spolehlivé. Pro rostliny je limitujícím faktorem mocnost vegetační vrstvy. U extenzivních střech můžete kombinovat rozchodníky, mechy, trávy a nenáročné byliny, příp. cibuloviny. U intenzivních střech je výběr rostlin širší, přesto dbejte na to, aby nároky zvolených rostlin odpovídaly stanovišti. Důležitá je zejména schopnost rostlin odolávat suchu a slunečnímu úpalu. Stejně jako při výsadbě na zemi i na střechách pamatujte na ukotvení větších dřevin.

Nezbytná péče

I o ty nejjednodušší zelené střechy je nutno pečovat, jinak se nevyhnete jejich zaplevelení. Důležitá je údržba především v prvních letech po výsadbě, než se porost dostatečně zapojí. Odstraňujte náletové rostliny a v případě úhynu rostlin doplňte náhradní. Je-li to nutné, doplňujte také substrát. Rostliny můžete přihnojit. Průběžně udržujte také technická zařízení na střeše jako jsou kontrolní šachty, střešní vpusti aj. Odměnou vám budiž radost ze zelenající se střechy.