Růže patří bezesporu mezi nejkrásnější květiny a jsou po právu nazývány královnami zahrad. Oblibě se těšily už v antickém Řecku a Římě a jejich popularita trvá dodnes. Pokud chcete i vy korunovat svoji zahradu růžemi, připravte se na to, že tyto krásky vyžadují náležitou péči. Bohatě se vám za ni odmění.
Třídění růží
Z botanického hlediska se jedná o keře z rodu Rosa. Kromě planých (botanických) druhů, mezi které patří např. naše domácí růže šípková (Rosa canina), existuje nepřeberné množství vyšlechtěných růží. Ze zahradnického hlediska dělíme růže do několika skupin. Rozlišujeme záhonové růže, mezi které patří tzv. polyantky a floribundy, miniaturní zakrslé růže a růže velkokvěté (čajohybridy). Velkokvěté růže mají dlouhé stonky a velké květy, hodí se proto především pro řez do vázy. Dále dělíme růže na půdopokryvné a popínavé. Mezi popínavými růžemi rozlišujeme růže opakovaně kvetoucí a tzv. ramblery, které kvetou pouze jedenkrát. Zvláštní skupinu tvoří sadové nebo-li parkové růže. Jedná se vzrůstné keřové růže. Velmi atraktivní jsou historické růže (např. růže damascénská či stolistá) a z nich odvozené anglické růže šlechtitele Davida Austina. Můžete pěstovat také růže na kmínku. Stromkové růže nejsou samostatnou zahradnickou skupinou. Jedná se pouze o specifický pěstební tvar, kdy jsou odrůdy zahradních růží štěpovány na kmínek v určité výšce.
Rozmanité použití růží
Názvy jednotlivých zahradnických skupin napovídají, že možnosti uplatnění růží v zahradách jsou velmi pestré. Záleží jen na vás, co si pro svoji zahradu vyberete. Pokud máte malou zahrádku, sáhněte po popínavých růžích, kterými můžete zkrášlit stěnu domu či altánu. Pamatujte ovšem na to, že popínavé růže potřebují dostatečně stabilní oporu. Jednotlivé výhony je třeba k opoře navádět a vyvazovat.
Hledáte-li zajímavou solitéru, jistě vám dobře poslouží některá ze sadových růží. Pro vytvoření kompaktního půdního pokryvu zvolte pokryvné růže, které se dobře uplatňují i ve veřejné zeleni.
Nebojte se kombinovat záhonové růže s trvalkami. Růže se dobře doplňují s rostlinami s klasnatým květenstvím, jako jsou stračky (Delphinium), náprstník (Digitalis) či liliochvostec (Eremurus). Oblíbená je kombinace růží a levandule. Levanduli můžete nahradit šantou (Nepeta) či šalvějí (Salvia) a doplnit kontryhelem (Alchemilla) či kakosty (Geranium). Vždy však ponechte růžím dostatek prostoru, aby jim trvalky příliš nekonkurovaly. Do výsadeb růží můžete použít i některé letničky jako třeba černuchu (Nigella damascena), hledík (Antirrhinum majus) či lobelku (Lobelia erinus).
Nezapomeňte na to, že růže mají jedlé plody. Šípky mají vysoký obsah vitaminu C, i když jejich zpracování je poněkud pracné. Obzvlášť velké šípky má např. růže svraskalá (Rosa rugosa). Mimo to je růže svraskalá velmi dekorativní a také velmi odolná. Nebo můžete vysadit růži dužnoplodou (Rosa villosa ´Karpatia´) s velkými a chutnými šípky.
Vyberte vhodné místo
Růže jsou poměrně náročné na stanoviště. Volte tedy uvážlivě, kam je vysadíte, aby vám dobře rostly. Obecně platí, že růže jsou teplomilné a světlomilné. Ale pozor, stejně tak jako se jim nedaří ve stínu, nebudou spokojené ani na celodenním úpalu. Např. popínavé růže vysazené u jižních stěn se budou přehřívat. Vhodná jsou místa s východní či jihovýchodní expozicí.
Zvolené stanoviště by mělo být také dobře větrané. Nepleťte si to však s průvanem, který růžím škodí. Naopak mírný větřík osušuje listy po dešti a tím snižuje riziko vzniku listových chorob.
Růže vyžadují hodně živin, zejména vyvážený poměr dusíku, fosforu a draslíku. Počítejte s tím, že růže budete muset pravidelně přihnojovat. Volte stanoviště s hlubokou písčitohlinitou půdou. Půda by měla být také dostatečně propustná, aby nedocházelo k přemokření.
Příprava půdy
Vzhledem k tomu, jak jsou růže náročné na kvalitu půdy, věnujte dostatek času její přípravě. Vložené úsilí se vám vrátí. Půdu pořádně prokypřete do hloubky dvou rýčů. Pokud máte v zahradě příliš těžkou jílovitou půdu, vylehčete substrát pískem. Do půdy zapracujte vyzrálý zahradní kompost. Máte-li dost času, můžete půdu před výsadbou přírodním způsobem vydezinfikovat od háďátek, která růžím škodí. Vysejte na plochu aksamitník (Tagetes erecta) nebo měsíček (Callendula officinalis). V každém případě důsledně dbejte na odplevelení půdy. Přece jen mezi trnitými keři bude dodatečné odplevelení obtížnější. Navíc růže opravdu neocení konkurenci jiných rostlin v kořenovém prostoru.
Výsadba růží
Růže vysazujte buď na jaře nebo na podzim. Vhodnější je podzimní termín, protože rostliny zpravidla stihnou do zámrazu vytvořit nové kořínky. Naopak při jarní výsadbě nehrozí bezprostřední riziko omrznutí sazenic. Sazenice růží můžete zakoupit kontejnerované nebo prostokořenné. Prostokořenné sazenice jsou na trhu přibližně od poloviny října do poloviny dubna. Kontejnerované sazenice můžete zakoupit celoročně. Prostokořenné sazenice před výsadbou namočte na několik hodin do vody. Spirálovitě stočené, uzlovité nebo zaškrcené kořeny prořežte. U kontejnerovaných rostlin doporučujeme mírně narušit kořenový bal, aby se rostliny lépe uchytily.
Při výsadbě dobře zvolte spon rostlin – tedy jejich vzájemnou vzdálenost. Spon závisí jednak na konkrétním druhu či odrůdě, jednak na vašem pěstitelském záměru. Např. půdopokryvné růže vysazujte alespoň 4 ks/m2, aby se plocha rychle zapojila. Záhonové růže vysazujte do řádků na vzdálenost 35-50 cm, miniaturní růže na vzdálenost 25–35 cm. U sadových a botanických růží volte rozestup alespoň 1 m.
Růže vysazujte do vyhloubených jamek, které odpovídají přibližně 1,5 násobku průměru kořenového systému nebo kořenového balu. Rostliny vysazujte tak hluboko, aby krček byl přikryt několika centimetry zeminy. Sazenice důkladně zalijte.
Řez po výsadbě a nakopčení
Po výsadbě je důležité provést řez. Při podzimní výsadbě výhony pouze jemně zkraťte. Odstraňte konce polámaných či jinak poškozených výhonů. Na sazenici ponechejte 3–5 nejsilnějších výhonů. Silnější řez proveďte další rok na jaře. Při jarní výsadbě zkraťte výhony výrazněji. Záhonové růže zastřihněte na 3–5 oček, keřové a popínavé růže na 5–7 oček.
Po výsadbě růže přihrňte cca 15 cm vrstvou substrátu a to jak při podzimní tak při jarní výsadbě. Nakopčení slouží jako ochrana před větrem, sluncem a mrazem. Podzimní výsadby odkopčete v dubnu, jarní výsadby cca 8 týdnů po výsadbě, až rostliny naraší.
Růže můžete zamulčovat nebo okolo jednotlivých rostlin udržujte půdu pravidelným okopáváním, aby nedošlo k jejímu zaplevelení.
Po výsadbě ovšem vaše starost o růže zdaleka nekončí. Podrobný návod, jak o růže pečovat, najdete v dalším článku.